Katolická církev v České republice > Brněnská diecéze

Vyhledávání:

Biskupství brněnské Pastorace Rodiny Mládež Katecheté Knihovna Muzeum Církevní soud Charita
Rok svatého Pavla v brněnské diecézi
Úvodní strana Soutěže Pro děti Z Vatikánu Kostely a kaple Obrazy a sochy Literatura a film Životopis a dílo Homilie www.annopaolino.org svatypavel.paulinky.cz signalyapostolapavla.signaly.cz www.dbk-paulusjahr.de

Ef 1,3-10

Buď pochválen Bůh
a Otec našeho Pána Ježíše Krista,
on nás zahrnul z nebe
rozmanitými duchovními dary,
protože jsme spojeni s Kristem.

Vždyť v něm si nás vyvolil
ještě před stvořením světa,
abychom byli před ním svatí
a neposkvrnění v lásce;
ze svého svobodného rozhodnutí
nás předurčil,
abychom byli přijati za jeho děti
skrze Ježíše Krista.

To proto, aby se vzdávala chvála
jeho vznešené dobrotivosti,
neboť skrze ni nás obdařil milostí
ve svém milovaném Synu.

V něm máme vykoupení
skrze jeho krev,
odpuštění hříchů
pro jeho nesmírnou milost,
kterou nám tak bohatě projevil
s veškerou moudrostí a prozíravostí:

seznámil nás totiž s tajemstvím své vůle,
jak se mu to líbilo
a jak si to napřed sám u sebe ustanovil,
až se naplní čas pro dílo spásy:
že sjednotí v Kristu vše,
co je na nebi i na zemi.

 

Modlitba za diecézi

Všemohoucí Bože,
děkujeme ti za všechny dary a milosti,
kterými jsi zahrnul nás
i předcházející generace naší diecéze.

Prosíme tě, pomáhej nám,
ať v rozdílnosti našich služeb
zůstaneme věrni svému poslání
stávat se uprostřed dnešní společnosti
znamením a darem tvé lásky.

Dej, ať jsme pevně spojeni s Kristem
a navzájem mezi sebou,
aby tě skrze nás ostatní poznávali -
jako Otce a záruku naplnění smyslu života.

Na přímluvu Panny Marie, Matky církve,
patronů svatého Petra a Pavla,
i všech dalších světic a světců
spojených s brněnskou diecézí
         i s celou církví
o to prosíme skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

O SVATÉM PAVLU S …

… s Pavlem Lazárkem z farnosti Olešnice na Moravě

Co vás nejvíce oslovuje na osobnosti apoštola Pavla?
Neopakuje jen Ježíšova kázání o tom, že přišlo Boží království; obsahem jeho zvěstování je Ježíš Kristus sám. Kristova smrt na kříži a jeho vzkříšení se stávají rubem a lícem jedné mince. Oznamuje, co Bůh v Ježíši Kristu učinil pro spásu světa.

Která jeho myšlenka je vašemu srdci obzvlášť blízká?
Nechat se vést Duchem Božím: Evangelista Lukáš třikrát popisuje, jak se apoštol Pavel nechává vést Duchem Svatým při druhé misijním cestě. Nejprve jim Duch Svatý zabraňuje putovat na jihozápad do oblasti řeckých měst, potom jim zabraňuje na sever do Bitýnie, kde byla známá města na Bosporu a dále také na východ k Černému moři. Místo po pevných silnicích, které vedly na západ nebo na sever, táhnou – vedeni Duchem Svatým – napříč nitrem Malé Asie až do dnešní Evropy.

Kdyby bylo možné přenést se v čase, u které události z Pavlova života byste chtěl být a proč?
U události obrácení, kdy se najednou Ježíš stává pro Pavla Bohem! Kdy opadá vnitřní slepota následování vlastních náboženských představ a Ananiáš mu otevírá oči k následování vzkříšeného Ježíše.

V čem myslíte, že může být svatý Pavel inspirativní?
Z listů i Skutků víme, že apoštol misijně nepůsobil ani v Judeji ani v Illýrii, a přesto v listě Římanům stojí: „Naplnil jsem Kristovým evangeliem celý okruh od Jeruzaléma až po Illyrii“. Každá nově vzniklá křesťanská obec už reprezentuje celou oblast: Filipy znamenají Makedonii, Korint Achaiu, Efez provincii Asii. Pavel tedy v listu Římanům (Řím 15,19) nepřehání, neboť evangelium – jakmile bylo jednou zvěstováno – samo si najde cestu z jednotlivých měst do okolí.


… s Pavlem Fatěnou z farnosti Brno-Bystrc

Co vás nejvíce oslovuje na osobnosti apoštola Pavla?
Když jsem chodil do školy, vnutili nám označení podle toho, zda jsme věřící nebo nevěřící, zda jsme moderní nebo zaostalí, idealisté nebo materialisté. Z tohoto zaškatulkování mě osvobodil pater Miroslav Hůlka. Když byl u nás jednou na návštěvě, překvapil mě tvrzením, že křesťan není idealista (?!), ale realista!!! A právě takovým realistou byl – podle mého soudu – svatý Pavel. Na jednu stranu byl vybaven obrovskou autoritou, na druhou stranu to byl člověk velké vnitřní kázně; bylo mu umožněno nahlédnout do nebe, a přitom stál nohama pevně na zemi; uměl se pohádat i usmířit (viz Barnabáš), žít v nedostatku i v nadbytku, lidé si na něho troufali a démoni se ho obávali (viz Sk 19,13-17)

Která jeho myšlenka je vašemu srdci obzvlášť blízká?
„Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.“ (Gal 6,2)

Kdyby bylo možné přenést se v čase, u které události z Pavlova života byste chtěl být a proč?
Chtěl bych být svědkem jeho seznámení s Petrem. Ja¬kým způsobem k sobě navzájem v tu chvíli přistupovali… Museli o sobě mít vytvořenou představu! Jak tedy tuto situaci zvládli?!

V čem myslíte, že může být svatý Pavel inspirativní?
Apoštol Pavel je inspirativní v mnoha oblastech. Je schopen udělovat konkrétní rady i obecné principy, reaguje na problémy na konkrétním místě a v konkrétním čase, a zároveň vyzpívá tu nejkrásnější píseň (promiňte, Velepíseň!) na LÁSKU. Byl to člověk moderních metod a jistě by jím byl i dnes.


… s Pavlem Pacnerem z farnosti Mutěnice

Co vás nejvíce oslovuje na osobnosti apoštola Pavla?
To, co dělal, dělal naplno. Když pronásledoval křesťany, tak naplno. Když po obrácení hlásal evangelium, tak naplno. Byl to prostě správný chlap, který se snažil dělat všechno pořádně a s maximálním nasazením.

Která jeho myšlenka je vašemu srdci obzvlášť blízká?
„Vždyť právě když jsem slabý, jsem silný“ (2 Kor 12,10). Pavel se nespoléhal jen na své schopnosti a síly. Věděl, že silný je Bůh. Jeho lidská slabost pak nebyla překážkou pro mocné Boží působení. – A protože se pohybuji už několik let na Slovácku, tak se mi také líbí jeho rada spolupracovníku Timotejovi: „Nenuť se pít vodu, ale kvůli svému žaludku a kvůli svým častým nemocem mírně užívej vína“ (1 Tim 5,23). Moudrá a praktická rada. Usuzuji, že by se mému jmenovci u nás „na jihu“ líbilo…

Kdyby bylo možné přenést se v čase, u které události z Pavlova života byste chtěl být a proč?
Celkem rád bych byl svědkem jeho konfliktu s apoštolem Petrem (srv. Gal 2,11-14). Prostě by mě zajímalo, jak ta hádka vypadala… I konflikty patří k životu církve.

V čem myslíte, že může být svatý Pavel inspirativní?
Myslím, že pro nás křesťany může být inspirativní především svou úžasnou vytrvalostí ve víře a ve svém poslání. Ve 2. listě Korintským (11,23-28) Pavel zmiňuje, co všechno prožil nebo spíš přežil. Kdyby se jeho život nafilmoval, byl by to skvělý akční „trhák“. Neskutečné svědectví člověka, který své poslání nikdy nezabalil. Kristus byl pro něj totiž úplně vším.


… s otcem biskupem Vojtěchem Cikrlem

Co vás nejvíce oslovuje na osobnosti apoštola Pavla?
Oslovuje mne řada věcí, ale zmíním tuto: svatý Pavel nikdy nevyjadřuje obavy z toho, že je křesťanů málo, nebo z toho, že nezastávají významná místa ve společnosti. Jeho obavy se týkají zcela jiné věci, a to, jestli opravdu touží po Kristu. Jemu samému právě tato skutečnost umožňuje prožívat hlubokou vnitřní radost i uprostřed všemožných zkoušek.

Která jeho myšlenka je vašemu srdci obzvlášť blízká?
To se samozřejmě mění podle životních okolností. V nejrůznějších situacích se mi vybavují citáty z Písma a prvotně si ani neuvědomuji, ze které části pocházejí. Často to však z dopisů svatého Pavla bývá myšlenka: „Jako pro svoje spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu“ (1 Kor 15,22). A také: „Víme, že těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému“ (Řím 8,28). Vždy se mě také dotknou Pavlem zapsané starokřesťanské hymny.

Kdyby bylo možné přenést se v čase, u které události z Pavlova života byste chtěl být a proč?
Určitě u jeho obrácení. Mít možnost zpovzdálí sledovat vše, co prožíval a o čem přemýšlel po setkání s Ježíšem. A současně bych rád z určitého odstupu chtěl vidět myšlenkové pochody a reakce křesťanů, kvůli kterým do Damašku jel.

V čem myslíte, že může být svatý Pavel inspirativní pro naši současnost?
Snažil jsem se to naznačit v pastýřském listu k zahájení Roku svatého Pavla. Stále přemýšlím o Pavlově bytostně úzkém spojení s Ježíšem Kristem, které mu umožňuje žít plným a činorodým životem pro druhé i ve společnosti, která má jiné bohy. A to je dnes hodně aktuální.


… s Pavlem Konzbulem, spirituálem Biskupského gymnázia v Brně

Co vás nejvíce oslovuje na osobnosti apoštola Pavla?
Před mým narozením, když máma jela do porodnice, můj tatínek prohlásil: „Pokud to bude kluk, bude se jmenovat Pavel, a když holka, tak jí dej jméno, jaké chceš.“ Takže mi křestního patrona vybral tatínek. Přiznám se, že nejprve mi svatý Pavel nepřipadal příliš zajímavý. Jeho život se mi zdál hektický a nepřehledný. Navíc jsem nevěděl, jak si ho mám představit: zda jako malého a plešatého, nebo jako urostlého božího bojovníka. Přesto ale bylo něco, co mě na něm fascinovalo: jeho vzdělanost. A také to, že ji dokázal v praxi používat a předávat druhým. Dnes si na něm cením i toho, že se nebál projevit své pokrokové názory a současně si vážil autority sv. Petra, který takové vzdělání neměl. Při setkání v Antiochii Pavel vytýká Petrovi, že nedodržuje, na čem se apoštolé usnesli. Přesto jej ale s láskou nazývá prvním z apoštolů.

Která jeho myšlenka je vašemu srdci obzvlášť blízká?
Nejvíce mne oslovuje Pavlův pohled na náš život v zorném úhlu věčnosti. Nikdy nezapomínal na naše vzkříšení a finální setkání s Bohem. Do Korintu píše: „Toto tělo porušitelné vezme na sebe neporušitelnost, a toto tělo smrtelné musí na sebe vzít nesmrtelnost“ (1 Kor 15,53). Právě tyto eschatologické myšlenky a nezlomná jistota ve vzkříšení jsou zdrojem i mé osobní naděje.

Kdyby bylo možné přenést se v čase, u které události z Pavlova života byste chtěl být a proč?
Rád bych byl přítomen na apoštolském sněmu v Jeruzalémě, kde se řešil spor o metodu a práci při misiích mezi pohany. Jednání sněmu mělo asi dosti bouřlivou atmosféru, takže bych se jako posluchač jistě nenudil. Také bych rád viděl a slyšel apoštola Pavla kázat a učit. Určitě bych se mnohému rád přiučil. Možná bych se i zeptal na osten, který mu Bůh ponechal. Co to bylo za bolest, která jej měla postupně přetavit ve svatého apoštola? Ale to by bylo asi již příliš osobní.

V čem myslíte, že může být svatý Pavel inspirativní pro naši současnost?
Pro dnešní dobu je nám křesťanům tento apoštol vzorem právě ve svém nasazení pro hlásání evangelia a také v odhodlanosti měnit zvykové formy víry, které již zastaraly a ztratily svůj obsah. Ovšem není inspirací jen v aktivitách, ale i v pevnosti víry. Všechna pronásledování, ztroskotání a věznění snášel nejen s vírou, ale i s nadějí na věnec konečného vítězství. Tento postoj nám křesťanům dnes často chybí.


… s otcem Pavlem Sobotkou z farního týmu Přímětice u Znojma

Co vás nejvíce oslovuje na osobnosti apoštola Pavla?
Obdivuji na něm jeho nadšení a elán, s jakým hlásal Kristovu radostnou zvěst. Z jeho plného nasazení a úsilí je vidět, jak je to pro něho důležité.

Která jeho myšlenka je vašemu srdci obzvlášť blízká?
„Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus“ – nemyslet v životě jen na sebe, ale snažit se žít pro druhé a v nich pro Krista, a tak naplnit přikázání lásky. Je to nádherná věta, která se snadno řekne, ale v životních situacích se ne snadno naplňuje. A druhá myšlenka: „Dobrý boj jsem bojoval, víru jsem uchoval“ – uchovat si v dnešním světě víru, snažit se ji chránit a dělat něco pro to, aby rostla; snažit se rozmnožit v sobě to dobré, co jsem od Boha dostal, a nabídnout to druhým.

Kdyby bylo možné přenést se v čase, u které události z Pavlova života byste chtěl být a proč?
Nenapadá mě žádná konkrétní událost, kterou bych potřeboval vidět. Chtěl bych vidět Pavla po jeho obrácení ke Kristu. Myslím, že setkání by bylo krásné, ať by proběhlo jakkoliv a za jakékoliv situace. Vidět člověka tak zapáleného pro Krista, že se nenechá odradit nezdary, zkouškami, nepřijetími atd., který je ochoten pro Krista klidně zemřít.

V čem myslíte, že může být svatý Pavel inspirativní pro naši současnost?
Pro současnost může být inspirativní svou vytrvalostí a touhou hlásat Kristovu radostnou zvěst všem národům. Zdá se mi, že my ji často hlásáme z jakési povinnosti, bez radosti, a možná někdy i bez víry a naděje v život věčný.


… s otcem Pavlem Bublanem, děkanem v Hustopečích u Brna

Co vás nejvíce oslovuje na osobnosti apoštola Pavla?
Na svatém Pavlu mne nejvíce oslovuje jeho nadšení a vytrvalost. Bičovali ho, kamenovali, věznili, ale on dál s nadšením hlásal Krista „Nezabalil to“ při prvních nezdarech, ale vytrval až do konce. Kéž bych se mu v tomto podobal!

Která jeho myšlenka je vašemu srdci obzvlášť blízká?
Nejbližší jsou mi dvě Pavlovy věty. Obě pocházeji z listů Timotejovi. Ta první věta je mottem celého Roku svatého Pavla v brněnské diecézi: „Vím, komu jsem uvěřil“ (2 Tim 1,12). Až do své maturity jsem o Bohu věděl jen velmi málo. Víc než kostel jsem navštěvoval tělovýchovný oddíl. Pak mi položil trenér nůž na krk: buď oddíl, nebo kostel. Zvolil jsem Krista a nikdy jsem svého rozhodnutí nelitoval. Zkrátka: Vím, komu jsem uvěřil. Když jsem se stal knězem, oslovila mne myšlenka z 1 Tim 1,12: „Děkuji tomu, který mi dal sílu, Ježíši Kristu, našemu Pánu, že mě uznal za hodného své důvěry, aby mi mohl svěřit tuto službu.“

Kdyby bylo možné přenést se v čase, u které události z Pavlova života byste chtěl být a proč?
Rád bych byl toho, když Ananiáš Pavla navštívil v Přímé ulici v Damašku. Jak Pavlovi asi muselo být, když mu Ananiáš vyřídil vzkaz od Krista? A jak všeho nechal a hned začal hlásat, že Ježíš je Syn Boží!

V čem může být svatý Pavel inspirativní pro naši současnost?
Svou vytrvalostí. Vytrvalost v dnešním světě, zvláště mnoha mladým, hodně chybí. Často chodí do kostela jen do okamžiku prvního svatého přijímání, a pak se po nich slehne země. Přicházejí první zkoušky v manželství, a lidé už myslí na rozvod. Schází jim Pavlova vytrvalost. Tu bych všem přál.


… s otcem Pavlem Kafkou z Kunštátu na Moravě

Co vás nejvíce oslovuje na osobnosti apoštola Pavla?
Obdivuji, že v jeho životě jsou zcela přirozeně spojeny dvě věci: činnost a mystika. Na jedné straně u něj vidíme obrovskou aktivitu, nasazení života pro evangelizaci, spoustu odvážných plánů, schopnost překonávat překážky – Pavel je muž činu, plný životní energie a horlivosti, kterou věnoval výhradně práci pro Ježíše. Na druhé straně se nikdy ve svých aktivitách neutopil a nevyhořel, i když k tomu měl asi blízko, protože už nežil on, ale žil v něm Kristus. Myslím si, že Pavel byl prvním křesťanským mystikem. Výrazy typu „být v Kristu“ a „být uchvácen Kristem“ to potvrzují.

Která jeho myšlenka je vašemu srdci obzvlášť blízká?
List Římanům. Obzvláště 8. kapitola a v ní slova o tom, že nás nic nemůže odloučit od lásky Kristovy. Myslím si, že toto argumentační finále tryskalo z Pavlova srdce. Koneckonců je to podstata křesťanského života každého z nás, protože nic nás nedokáže odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Kdyby bylo možné přenést se v čase, u které události z Pavlova života byste chtěl být a proč?
Asi u jeho konverze. Jednak by mě zajímalo, co se přesně za událostí popsané v Sk 9 skrývá, a jednak bych moc rád věděl, jak prožíval první dny po konverzi, jak se vyrovnával se svou minulostí.

V čem myslíte, že může být svatý Pavel inspirativní?
Především v tom, že prostředí, ve kterém žil a do kterého přinášel evangelium, ho jenom těžko chápalo a přijímalo. Křesťané byli v jeho době více než v menšině. Jeho komunity byly početně menší než většina farností v naší diecézi, ale přesto se staly základnami, odkud se víra šířila do celého světa.


… s otcem Pavlem Šenkyříkem z farnosti u sv. Augustina v Brně

Co vás nejvíce oslovuje na osobnosti apoštola Pavla?
Šavel, farizeus, horlivec, který chtěl dosáhnout nároku své víry – a oslovení Zmrtvýchvstalým jej vykolejí a přeformuje. S pokorou hledá pravdu. S vědomím svých předností i slabostí se nechá vést Duchem Svatým. A dnes vidíme, že s Pavlem vchází do služby Kristu skutečná osobnost, bez níž bychom si život církve vůbec neuměli představit.

Která jeho myšlenka je vašemu srdci obzvlášť blízká?
„Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!“ (Řím 8,15) Pavel nás všechny vybízí k novému životu, k životu z Ducha Svatého. Pavel své posluchače nejen podněcoval k přechodu od zákona k milosti, od staré smlouvy k nové, ale snažil se zabránit i tomu, aby ti, kteří svůj přechod ke Kristu uskutečnili, se znovu nechávali svazovat zákonem a vlastními skutky, které člověka zotročují. K přechodu od zákona k nové smlouvě sice dochází v okamžiku křtu, ale přechod morální, psychologický, skutečný potřebujeme celý život. Člověk může objektivně a historicky žít v milosti, a zároveň subjektivně, svým srdcem, pod zákonem.

Kdyby bylo možné přenést se v čase, u které události z Pavlova života byste chtěl být a proč?
V Pavlových listech prosvítá jeho velmi osobní temperament. Mluví z nich veškerá vášeň zápasícího člověka. V listě Filemenovi vidíme, že píše s apoštolskou autoritou, ale i s jakousi „lišáckou vychytralostí“. Vybízí zámožného křesťana, aby přijal zpět do svého domu uprchlého otroka, ale nyní už ne jako otroka, ale jako svého bratra, který také uvěřil v Krista. Pavel nás učí žít společenství církve, kde je nutné odpuštění a jednota v Duchu Svatém. Abychom si mohli vážit bratra, nesmíme si příliš vážit sami sebe, nesmíme být příliš sebejistí: „Nesmýšlejte výš, než je komu určeno“ (Řím 12,3). Přál bych si být jedním z komunity křesťanů v Kolosách, kam byl adresován dopis Filemonovi, a vidět, jak se prvotní církev prakticky potýká s vytvářením jednoty a odpuštění. A chtěl bych se tam učit, „jak být vždy a celým křesťanem“.

V čem myslíte, že může být svatý Pavel inspirativní?
Pavel ve svém listě Římanům píše: „Láska nechť je bez přetvářky… Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému“ (Řím 12,9-10). Pavel byl mužem tvůrčí lásky k Bohu a lidem – jak je zřejmé z jeho života a horlivosti pro evangelium – a to lásky bez přetvářky. Dokázal jasně pojmenovat, co je dobro, a co je zlo, co vede k životu, a co ke smrti. Kéž bychom to dokázali také my.

                                       Převzato z jednotlivých čísel Katechetického věstníku, ročník 2008-09